Jak zachránit jídlo z popelnice?

Podle údajů OSN skončí každoročně v popelnicích nebo je jinak znehodnoceno až 1,3 miliardy tun potravin, což odpovídá třetině všech vyrobených potravin. Tato alarmující čísla se samozřejmě týkají i výrobců, prodejců a spotřebitelů v České republice. Ke změně této nesmyslné situace přitom není potřeba zas tak mnoho, jednoduchými změnami našich návyků lze tento stav poměrně jednoduše změnit.

V rozvojových zemích jde v drtivé většině o neúmyslné ztráty způsobené hlavně špatnou technologií pro sklizeň, nevhodným skladováním nebo obaly. V rozvinutých zemích jsou na vině přílišné nakupování, velké porce nebo nesrozumitelné označování data spotřeby.

Každý obyvatel z bohatých zemí vyhodí průměrně 95 až 115 kilogramů potravin, ze zemí rozvojových 6 až 11 kg. V poslední době se o tento palčivý problém začala zajímat také řada neziskových organizací i mezinárodních institucí. V ČR vzbudila velký zájem hlavně akce Hostina pro tisíc konaná loňské září na Václavském náměstí, kde se vařilo ze surovin, které by obchody musely vyhodit, ačkoli jsou zdravotně nezávadné. Během potravinové sbírky Češi ve prospěch potravinových banka neziskových organizací vybrali 66 tun potravin.

Praxe pokulhává

Nezávadné potraviny, které obchodní řetězce z jakéhokoli důvodu neprodají, mohou končit v potravinových bankách. V České republice je však tato charita doprovázena povinností zaplatit daň z přidané hodnoty, která v současné době činí 15 %. V případě, že však obchod své přebytky zlikviduje, nezaplatí nic. Obchody navíc musejí uzavřít podrobnou darovací smlouvu, což s sebou nese také výraznou zátěž administrativní. „Povinnost odvádět DPH z darovaných potravin znesnadňuje spolupráci řetězců například s potravinovou bankou. Není zcela jasné, jak stanovit hodnotu darovaných potravin a pak z nich počítat DPH. Pokud nastavíme cenu pouze symbolickou, jak zatím doporučovalo ministerstvo financí, může být finančním úřadem zpochybněna jako zastřený dar,“ vysvětluje tiskový mluvčí společnosti Tesco Stores Jiří Mareček. V západních zemích již řešení tohoto problému našli, v ČR se na něj zatím čeká. Zda se blýská na lepší časy díky Marianu Jurečkovi na postu ministra zemědělství, se teprve uvidí. „Samozřejmě z pohledu plýtvání a možnosti potenciálního využití zdravotně nezávadných potravin je nutné se zamyslet nad současným systémem a pravidly regulující tuto oblast. Jedním z těchto kritérií, které jsou z pohledu resortu zemědělství možným tématem k diskusi, například s ministerstvem financí a ministerstvem práce a sociálních věcí, je platba DPH v případě, že jsou potraviny darovány sociálně slabým. Je zcela nesmyslné, aby se draze likvidovalo jídlo, které ještě může posloužit potřebným. V případě zavedení daňových úlev by se zcela určitě mohlo rozdat mnohem víc neprodaných potravin, než je tomu doposud,“ uvedl ředitel odboru komunikace MZe Hynek Jordán. Zapojit se můžeme všichni Vyhazování jídla je ekonomickým, environmentálním a také etickým rubrika podporována zaostřeno problémem, k jehož řešení mohou přispět všichni v řetězci produkce, prodeje a spotřeby potravin. Analytické centrum Glopolis vydalo výzvu k dodržování Pyramidy potravinového odpadu, jež popisuje, jak zbytečnému plýtvání zabránit. Prvním krokem je vyhnout se likvidaci potravin obecně, zejména díky lepšímu plánování. V případě, že už k určitým přebytkům dojde, měly b y směřovat na charitativní účely. Pokud není darování možné, měly b y tyto potraviny být využity jako krmivo pro zvířata, případně v dalším kroku jako hnojivo nebo zdroj obnovitelného paliva .Likvidace potravin by měla být vždy až tím posledním uvažovaným krokem. Relativně snadné a nenákladné kroky na straně spotřebitelů, podnikatelů v potravinářském průmyslu i na straně vlád států mohou vést k výraznému snížení plýtvání a ztrát.