Víte, že žito není jen základní potravina?

Žito je jednou z primárních obilnin pěstovaných v České republice. V minulosti se dokonce jednalo o nejvíce pěstovanou obilninu u nás, ovšem od počátku 60. let minulého století podíl žita na polích neustále klesal a byl nahrazován jinými druhy obilnin, především pak pšenicí. V souladu s tím, jak se lidé zajímají o zdravou výživu, zájem o tuto plodinu opět stoupá. Podívejme se tedy, čím je tato známá plodina prospěšná a v jakém pečivu ji můžete nalézt.

Žito versus pšenice

Žito je blízce příbuzné pšenici, ovšem je tmavší a má tenčí zrno. Ze všech obilnin obsahuje žito nejvyšší podíl aminokyseliny lysinu, která působí proti oparovým herpes virům, chrání cévy před aterosklerózou a má schopnost detoxikovat organismus od olova. Je také zdrojem komplexu vitaminu B, vitaminu E, železa a několika druhů minerálů. V neposlední řadě má žitná mouka poměrně vhodné složení pro náš trávicí trakt, kdy zejména vyšší obsah vlákni¬ny i její skladba je pro člověka příznivá. Pšenice je pro naše tělo dodavatelem minerálních látek (vápníku, železa a fosforu). Stejně jako žito obsahuje řadu vitamínů skupiny B, přede¬vším pak thiaminu.

Co se týče nutričních hodnot, s pšenicí jsou si sice podobné, ale žito obsahuje více vlákniny, která pomáhá správnému trávení. Rozdíl tkví také v obsahu lepku – žito ho má méně. Právě nízký obsah lepku má za následek to, že žitný chléb není tak nadýchaný a kyprý.
Žito je lehce kombinovatelné s jinými druhy obilovin a dodává pečivu zajímavou, lehce mazlavou chuť. Díky platné legislativě si ale můžete být jisti, že chléb ozna¬čený jako žitný musí obsahovat alespoň 90% podílu výrobků ze žita.

Celozrnné verus běžné pečivo

V porovnání s běžným pečivem má celozrnná mouka několik výhod:

  • rovnoměrnost odbourávání energie v těle díky pomalejšímu trávení
  • delší pocit sytosti vlivem pomalejšího odbourávání složených sacharidů
  • vyšší obsah minerálních látek a vitamínů z obalových částic zrna.

Konzumace pekařských výrobků je pro lidské tělo rychlou cestou k obnově energie. Je však vhodné sestavovat skladbu pečiva s ohledem na věk a fyzické zatížení organismu. Lidé více fyzicky aktivní si mohou dopřát také vyšší podíl pečiva z bílé mouky ve stravě. Naproti tomu lidé se sedavým zaměstnáním s nižším výdejem energie by měli volit častější konzumaci celozrnných výrobků, a to právě díky vysokému podílu vlákniny. Určitý podíl vlákniny by ale měl přijmout v potravě každý.