Je cukr doopravdy bílý nepřítel?

Původ slova cukr je odvozen z arabštiny, ze sanskrtského šarkara, což znamená sladký. Počátky výroby cukru v  českých zemích spadají do konce 18. století, kdy Belgičan Sauvagne otevřel v bývalém klášteře na Zbraslavi cukrovar. Cukr se do konce století páry (19. století) používal v odlévaných homolích, které se pak sekaly na drobné kousky. Homole nahradil v roce 1841 český vynález – kostkový cukr. Vymyslel ho Jakub Kryštof Rad z Dačic.

Jak se cukr vyrábí

Cukr se vyrábí z  cukrové řepy a cukrové třtiny. Řepa se postupně zbavuje nečistot, řeže se na proužky (tzv. řízky) a  ukládá se do difuzérů, kde se cukr vyluhuje pomocí vody. Vyluhované řízky se používají jako krmení pro dobytek. Cukerná šťáva se pak dále čistí. Ve vakuu dochází ke krystalizaci a  výsledná vlhká cukrovina se buď plní do forem, nebo se suší na surový (hnědý) cukr. Tento cukr se pak znovu rozpouští a  dalším čištěním se z  něj stává cukr bílý. Výrobu z cukrové třtiny je snazší, protože obsahuje méně nečistot, ale postup je podobný.

Lidské tělo cukr potřebuje. Ale i zde všeho s mírou

Cukr a umělá sladidla jsou v české, ale i světové gastronomii velké téma. Reklamním agenturám se podařilo veřejnost přesvědčit, že cukr je bílý nepřítel. Pravdou je, že člověk bez cukru nemůže žít. Samozřejmě i zde platí všeho s mírou. Cukr je ve srovnání s bílkovinami a tuky nejrychleji stravitelná složka potravy. Lidské tělo ho téměř sto procentně spotřebuje a brzy po konzumaci se projevují jeho účinky, což neumí žádná jiná složka potravy.

Umělá sladidla jsou snad nejkontroverznějšími přísadami na- šich jídelníčků. Mnozí jim dávají před cukrem přednost pod záminkou hubnutí, protože neobsahují kalorie. Vedle toho je však důležité vědět, že tyto uměle vyrobené látky, které jsou daleko sladší než cukr, vzbuzují u  svých konzumentů větší chuť na sladké a je po nich brzy hlad, což vede k další konzumaci dalšího jídla.

Moderní životní styl, který se vyznačuje minimálním množ- stvím pohybu a zároveň požitkářstvím z jídla, způsobil, že lidé stále více trpěli a trpí nadváhou. Lékaři a zdravotnická osvěta proto začala doporučovat omezení tuků a cukrů. Na to však zareagovali výrobci potravin a  nápojů a  vymysleli light vý- robky. Postupně jsme se tak dostali do light éry, kdy  žijeme v domnění, že co je light, nemůže tělu ublížit. Cukr začal být vytěsňován, na popularitě získávala umělá sladidla, která ve velké míře užívali a užívají lidé zdraví, tedy ti, co netrpí cukrovkou. Odborníci na výživu zdůrazňují, že lidé si mylně zaměňují light a dia potraviny.

Sladké věci máme rádi všichni. S oblibou také vzpomínáme na dětství, kdy jsme se ládovali bonbóny, čokoládou a  cukrovím. Jo, sladký život… Ale o ten se nemusíme připravit ani v dospělosti. Cukr přeci tělo potřebuje. Takže když to nebudeme přehánět, můžeme mít opět přirozeně sladký život.