Střední škola potravinářská, Smiřice

Naproti zámecké kapli „Zjevení páně“ ve Smiřicích se stal malý zázrak. Na zanedbaném pozemku, kde kdysi stával starý Voženílkův mlýn se před 11 lety zjevila krásná budova školy pro mladé potravináře. Škola evropských parametrů 21. století s moderně vybavenými učebnami a sportovním areálem. Tento „zázrak“ je výsledkem 20 let působení zapálené ředitelky Emy Baborákové a kolektivu jejích spolupracovníků. Demokratické změny v naší zemi, manažerské schopnosti ředitelky a zodpovědný přístup pedagogů ke svému poslání umožnil vytvořit ze Smiřické školy jednu z nejkvalitnějších líhní mladých potravinářů v zemi. Věrně je zde naplňován odkaz J. A. Komenského, jehož podobizna visí v každé třídě: … „Kdo mnoho v řemesle, moudrosti a ctnostech prospěti má, za mlada mu oči otevříti a mysl odemknouti třeba. Času sobě draze važ a jej dobře vynakládej. Postarej se, aby z žáků zahálka a ničemná lenivost odstraněna byla a všickni aby pracemi užitečnými se zabývali“. Věřme, že „Smiřičtí“ vydrží v nastoupené cestě i v letech příštích a nadšení, elán a odolnost v jejich nadmíru užitečné práci se neztratí, tak jako ta tři velká mlýnská kola při výstavbě nové školy.

 

Škola ve Smiřicích u Hradce Králové má již 90-ti letou tradici. Původně se jednalo o odbornou školu pro zemědělský dorost jaroměřského okresu východních Čech a sídlo bylo na zdejším zámku. Rok 1948 přinesl změny do veškerého československého školství, sídlo školy se na čas přestěhovalo do nedalekých Černožic a působilo jako odborné učiliště drůbežářského průmyslu. V důsledku politických změn v roce 1989 odchází z funkce dosavadní ředitel a od ledna 1990 se ujímá řízení školy nynější ředitelka Ing. Ema Baboráková. V roce 1990–1991 získává škola právní subjektivitu a působí již jako SOU potravinářské. Ředitelka školy zahajuje rozsáhlé opravy a modernizaci celého objektu. Je zavedena výuka učebního oboru kuchař, kuchař-číšník a nástavbové studium pro absolventy učebních oborů. V roce 1996 je ke škole delimitováno SOU potravinářské Janderov u Chrudimi s výukou učebního oboru mlynář a v témže roce získává od města Smiřice darem pozemek. Výstavba nové školy se zahajuje již v roce 1997 a trvá pouhý rok. 1. Září 1998 je zahájen školní rok v nové budově ve Smiřicích, která byla vybudována za neuvěřitelných 19 mil Kč. V původní budově zůstává domov mládeže a dílny pro potravinářské obory. V roce zahájení výstavby školy (1997) začíná také výuka učebního oboru cukrář, v roce 2000 je proveden poprvé úspěšný nábor žáků do učebního oboru pekař. Roku 2001 přechází škola pod nového zřizovatele – Královéhradecký kraj. V roce 2008 získává škola dotaci ve výši cca 7 mil. Kč na výstavbu multifunkčního sportovního areálu. Financování této investiční akce probíhá za podpory finančního mechanismu EHP/Norska, Nadačního fondu Potravinář a Královéhradeckého kraje. V celém areálu je upravena zahrada a vzniká tak nádherný komplex pro výuku i volnočasové aktivity. Počet žáků školy se pohybuje kolem 320 – 360. Vyučuje se ve 12 třídách. Ve škole pracuje 28 pedagogických pracovníků Hospodářská činnost je zdrojem dalších příjmů školy a patří mezi ni hostinská a ubytovací činnost a autodoprava. Škola zabezpečuje komplexní přípravu budoucích absolventů, má vlastní domov mládeže a dobře vybavené dílny pro praxi. Podle možností a zájmu žáků zprostředkovává zahraniční praxe, v letošním roce například odjelo 7 cukrářů a pekařů na půlroční praxi do letovisek na Kypr.

Představení účebních oborů pekař, cukrář

Škola připravuje žáky ve tříletých oborech s výučním listem, čtyřletých oborech s maturitním vysvědčením a v nástavbovém studiu s maturitou pro absolventy všech učebních oborů. Odborný výcvik je zajišťován kvalifikovanými mistry příslušného řemesla. Během studia je žákům vyplácena odměna za produktivní práci podle jejich docházky a studijních výsledků.

  • Poskytnuté vzdělání – střední vzdělání s výučním listem, délka přípravy – 3 roky
  • Výstupní certifikát – VÝUČNÍ LIST,vysvědčení získáno po vykonání závěrečné zkoušky
  • Způsob výuky – teoretické vyučování je zajištěno ve školní budově ve Smiřicích. Po týdnu je střídáno výukou odborného výcviku na smluvně zajištěných pracovištích Hradecké pekárny s.r.o.
  • Ubytování je poskytováno na domověmládeže ve dvou až třílůžkových pokojích.Celodenní stravování pro ubytované je zajištěno vlastní kuchyní.

Profil absolventa a možnost i uplatnění

Žáci oboru pekař v průběhu přípravy zvládnou zpracování surovin a technologické postupy pro přípravu pekárenských výrobků. Naučí se ruční výrobu pečiva i obsluhu a základní údržbu strojních zařízení. Uplatnění má absolvent v malých i velkých průmyslových pekárnách. Žáci oboru cukrář se připravují na zpracování surovin a přísad na cukrářská těsta, hmoty a náplně podle cukrářských receptur, ruční tvarování a zhotovování cukrářských výrobků, včetně obsluhy strojního zařízení. Uplatní se ve všech typech cukrářských výroben.

Mimoškolní aktivity

Úspěchy žáků potvrzují četné diplomy, ocenění, poháry a čestná uznání, které zdobí chodby školy. Každoročně je škola s nejlepšími žáky oceněna Hospodářskou komorou za vysokou úroveň přípravy žáků k závěrečným zkouškám. Zúčastňuje se téměř pravidelně soutěží v rámci Dnů chleba pořádaných Podnikatelským svazem pekařů a cukrářů v Pardubicích, účastní se soutěží Pekař roku a Cukrář roku a získává významná umístění v náročné soutěži Gastro Hradec Králové, které pořádá Asociace kuchařů a cukrářů. V rámci školy pořádá soutěž v odborných dovednostech pekařů, cukrářů a kuchařů Smiřický pohár, celoročně ve škole probíhá soutěž mezi žáky ve vědomostních znalostech nazvaná „Vím víc“. Ani sport nezůstává stranou, především fotbal a florbal přináší výsledky v podobě ocenění. Chvályhodná je ale i účast na soutěžích, nejen umístění na prvních pozicích.


Prezentace pekařů na vánoční výstavě

Vedení školy

Ředitelka školy Ing. Ema Baboráková je narozena ve Vítkově na severní Moravě, kde absolvovala SVVŠ (nynější gymnázium). Po vystudování VŠCHT v Pardubicích zůstává dva roky na katedře obecné a anorganické chemie a věnuje se výzkumné činnosti. Po mateřské dovolené nastupuje do středního školství v roce 1982 na pozici mistra a záhy zástupce ředitele pro odborný výcvik. Od roku 1990 vykonává činnost ředitelky školy a plně se věnuje rozvoji školy nejen po stránce investiční výstavby a modernizace budov, ale také po stránce rozšíření výuky potravinářských a gastronomických oborů. Má osobní podíl na tvorbě učebních dokumentů oboru mlynář a pekař. Podílí se na tvorbě jednotného zadání závěrečných zkoušek pro obor pekař, SŠP Smiřice se stává gestorskou školou pro obor pekař v rámci projektu Kvalita I. Založila Nadační fond Potravinář, v jehož statutu je především pomoc žákům školy a jejich zaměstnancům při naplňování cílů v rozvoji vzdělání v potravinářských oborech.

Podle ředitelky je hlavním cílem školy do budoucna „udržet kvalitu vzdělávání v potravinářských oborech a dobrou pověst, kterou si škola vybudovala během svého působení“. To vše je podmíněno dostatkem žáků a kvalitním pedagogickým sborem, který svědomitě věnuje svoji pozornost na profesionální orientaci žáků, vzbuzuje v nich hrdost ke zvolenému oboru, učí je demokracii, vede ke slušnosti a vnitřní kázni. Dobrá škola je taková škola, kde její zaměstnanci s chutí pracují třeba nad rámec svých povinností, pomáhají ji naplnit životem, duší, nechávají v ní kus svého já a svým přičiněním tak dokážou přesvědčit své okolí, že je konkurenceschopná. Život je štafeta, kterou jsme přebrali, kterou neseme a kterou musíme předat zase dál, neboť tu máme své věrné, své děti, své žáky, své učitele a jejich odkaz…“

Ne nadarmo chodbu školy zdobí panel s citátem „Nemůžeme moudrost stále jen sbírat, musíme ji také uplatňovat“ (Seneca). To je i mé krédo ve vztahu k činnosti, kterou vykonávám.

Paní ředitelko, od roku 2002 poklesl na vaší škole počet žáků učebního oboru pekař z 47 na letošních pouhých 9 žáků. V čem si myslíte, že jsou příčiny klesajícího zájmu o tuto profesi?

Pokles žáků v učebních oborech je obecný jev dnešní doby. Trend je získat maturitní vzdělání a uplatnit se v životě na tzv. lepších pozicích. Nic proti tomu, ale je mnoho žáků, kterým činí studium potíže a stává se, že ve vyšších ročnících přecházejí z maturitního vzdělání na učební obor. Tam se najdou a jsou z nich dobří a řemeslně zruční žáci. A jsou i spokojenější, protože jsou chváleni. V době, kdy se rozhodují, kam půjdou ze základní školy, mají svůj vliv na rozhodování přirozeně rodiče, kteří pro své dítě chtějí to nejlepší, ale někdy nejsou kritičtí. Obávají se, že práce v provozu je fyzicky náročnáa nebude dostatečně ohodnocena finančně. Bohužel nevidím, že by se blýskalo na lepší časy. Proto mám radost alespoň z 9 žáků, kteří se přihlásili letos. Znamená to, že zase pokračujeme s nadějí, že za tři roky opustí bránu školy dalších pár pekařů. Poptávka je totiž stále větší a oni se nemusí bát, že nenajdou práci.

Co by dle vašeho názoru prospělo ke zvýšení počtu zájemců o náš obor, co pro to škola aktuálně dělá a s jakým výsledkem v oblasti propagace?

Pekařské i cukrářské řemeslo prezentujeme velmi intenzivně prostřednictvím výstav výrobků k Vánocům či Velikonocím nebo v rámci projektových dnů na různá témata, zúčastňujeme se výstav řemesel apod. Vše je přístupné veřejnosti a někteří projevují velký zájem, aby se třeba naučili plést vánočku nebo zdobit pěkně perník. Obdivují výrobky, zručnost žáků…, ale na počtu přihlášek se nám to příznivěji příliš neprojevuje.

Myslíte, že by v této situaci mohly pomoci dotace z evropských fondů, či podpora ministerstva školství formou daňového zvýhodnění pro podniky, které vybaví učiliště stroji a zařízením nebo podpoří konkrétní studenty stipendiem? Jaké jsou zde vaše osobní zkušenosti?

Vše, co jmenujete, jsou bezesporu cesty a vše se musí zkusit. Jako ředitelka školy se zaměřením na potravinářské a gastronomické obory jsem členem tzv. poradního sboru odboru školství Královéhradeckého kraje. Předkládali jsme návrh, aby žáci oboru pekař dostávali podle výsledků studia jakési stipendium zřizovatele školy – kraje. Podobně je tomu např. u oborů strojních zaměření. Zatím ale bohužel vše skončilo na nedostatku zdrojů, ze kterých by kraj tento obor a jeho žáky mohl finančně podpořit. Věřím, že iniciativa PSPaC prosadit tzv. preferovaný obor pekař a cukrář a získat pro žáky stipendia bude úspěšnější.

V čem by konkrétně mohly škole pomoci výrobní podniky, tj. pekárny a cukrárny, aby do svých provozů získaly více mladých odborníků?

Když už je žák ve škole, je to dobře a je na nás i žákovi, zda se v učení udrží. Na podnicích pak je, aby žáka náležitě finančně odměnili. Podle toho, co zjišťuji při pohovorech s absolventy, jsou důvodem od řemesla peníze. Marné jsou naše rady, aby byli trpěliví, pokorní, snaživí… a pak si je podnik bude hýčkat. Pokud mnozí (možná většina) nemají vše ihned, jdou jinam a nevadí jim, že dělají zcela jinou práci. Máme výbornou spolupráci s Hradeckou pekárnou, ve které máme vybudované 2 dílny pro pekaře a cukráře. Na práci ve školní dílně pod přímým vedením učitelů odborného výcviku navazuje i praxe v provozu. Žáci jsou perfektně připraveni na to, co budou jednou dělat. Přesto jich velmi málo v oboru zůstane..

Při současné ekonomické krizi se zvýší nezaměstnanost a tím i potřeba rekvalifikace na jiné výrobní činnosti. Pro pekařský obor je to do budoucna šance, jak posílit a zkvalitnit své lidské zdroje. Uvažujete o této možnosti, tzn. zahájit rekvalifikační kursy pro pekaře a cukráře?

Ano. Naše škola trvale zabezpečuje půlroční rekvalifikační kurzy s kvalifikačními zkouškami. Zájemci jsou rekvalifikováni buď prostřednictvím Úřadu práce nebo podniku, který nevyučeného zaměstnance zaměstnává. Jsou i případy, kdy si rekvalifikant kurz platí sám. Máme také snahu provádět nadstandardní kurzy pro veřejnost – s pekařskou a cukrářskou tematikou v rámci projektu podaného na „kraji“. Pokud budeme úspěšní, budou kurzy téměř zdarma, protože získáme prostředky z vyhlášených programů v rámci zdrojů z EU.

Paní ředitelko, děkuji za rozhovor.

 

Ing. Jaromír Dřízal
Foto: Archiv SŠP Smiřice