Kateřina Cajthamlová: Podporuji české pekaře

Představovat doktorku Kateřinu Cajthamlovou současné české populaci je stejně zbytečné jako říkat, že deset knedlíků ke svíčkové je až moc. Ale vážně, podle jejích pořadů v televizi a rozhlase, rozhovorů, přednášek a publikací začínají seriózně přemýšlet o zdravé výživě a celkovém životním stylu tisíce lidí. A  zdaleka nejen těch, na  kterých jsou důsledky nezdravého stravování na první pohled vidět. My měli to štěstí, že si na nás MUDr. Kateřina Cajthamlová našla čas. A věru, nemá ho mnoho.

Z  hlediska správné výživy je důležitá pravidelnost a  vyváženost stravy. Co si myslíte o pravidelném půstu, z důvodu očisty těla v rozsahu 1x za týden?

Půst má hlavně duchovní rozměr, dnešní „užití“ půstů jako ozdravných a  hubnoucích metod je tedy z  tohoto hlediska nesmyslné pochopení tradice. Duchovní význam půstu tkvěl v přípravě na vý- znamné události roku (Velikonoce, Vánoce, církevní svátky) a byl též přípravou na týdenní setkávání a bohoslužby. Měl člověka upozornit na to, jak mnoho pamlsků a zábav nepotřebujeme. Měl i význam ekonomický (ušetřit na  dobu svátků) a  charitativní (z  ušetřeného podarovat potřebné). Klasický půst sestával v  přísné podobě jen z chleba a vody, verze méně přísné zahrnovaly vyloučení pamlsků (i  medu, ovoce, tučných mas, másla, sádla, vajec a  bílého pečiva) a povolené zdroje masa byly jen ryby. Z hlediska zdravého stravování se tedy jednalo o stravu racionální, spíš semi-vegetariánskou a odlehčenou.

Jak je to s  konzumací syrové zeleniny? Je vhodnější tepelná úprava zeleniny? Člověk přece není býložravec a v podvědomí každého, kde chce zhubnout, je budu jíst jen zeleninu…

Konzumace pouhé zeleniny je vlastně hladovka s  omezením pocitu hladu. Zelenina není zdrojem bílkovin (až na druhy jako jsou například artyčoky nebo růžičková kapusta), sacharidů obsahuje minimum a neobsahuje tuky. Člověk, který konzumuje jen zeleninu (zeleninový den) by neměl být diabetik, člověk s onemocněním trávicího traktu ani člověk po operaci či nějakém zákroku. Ani lidé s horečnatými onemocněními by neměli bez porady s lékařem zařazovat tyto dny. Z hlediska stravitelnosti je vhodnější alespoň část zeleniny tepelně upravit.

Jak to je vlastně s mléčnými výrobky? Často je v médiích slyšet, že nejsou vůbec vhodné. A když, tak jen ty se sníženým obsahem tuku…Tak jak to tedy je?

Jako druh je člověk adaptován na trávení stravy obsahující mléčný cukr (laktozu) až teprve od vzniku zemědělství (cca 15 tisíc let). Organismus člověka nemá dostatek enzymů k trávení laktozy poté, co dospěje do věku nad 10 let. Stravitelnost laktozy je věcí „tréninku“. Pokud konzumujeme pestrou stravu, s občasným zastoupením výrobků z mléka (jogurty, tvaroh, sýry), je naše potřeba plně dostatečná. Každodenní přehnaná konzumace mléčných výrobků může vést k trávicím obtížím. Výrobky z kravského mléka navíc zatěžují systém nadbytkem živočišných tuků. Vápník lze získat i  z  rostlinných zdrojů (například mák).

Co vám vadí nejvíce na běžném, či typickém stravování v ČR?

Nejvíc mi vadí malá kreativita, nadbytek smažení, tuků vůbec (rostlinných, ale hlavně živočišných), jíme ve spěchu, v poklusu a nepravidelně. Původní pravá tradiční česká strava (luštěniny, výrobky s mákem, tvarohem, sladkovodní ryby, výrobky z obilovin, ale hlavně kvasný chléb) prakticky mizí. A to je veliká škoda.

Jak vypadá den Kateřiny Cajthamlové, uznávané odbornice na  zdravou výživu, z  hlediska stravování. A  co se mění třeba ve sváteční dny?

Ve sváteční dny jím podle aktivit, kterým se věnuji. Nejsem příznivkyní ani vyznavačkou „pečení a  smažení“, ráda jím ve  společnosti přátel a velmi často vzhledem ke sportu i v pohostinství. Plánujeme výlety i s ohledem na to, jak kvalitní kuchyně se vyskytuje v okolí našeho výletu. O svátcích zachováváme tradice (české, tedy nesmažíme kapra ani neděláme bramborový salát), nenajdete u nás dorty, ale spíš bábovku nebo cukroví podle tradičních receptů prababičky. Je čas vymýšlet vícebodová jídla i vařit klasický vývar (to zabírá cca 6 hodin, tedy nic na běžný den). Rádi chodíme na tvarohové zmrzliny nebo na zmrzlinu s vysokým podílem ovoce – máme svá oblíbená místa –neprozradím!

Které pečivo máte nejraději a které jíte nejvíce?

Pravděpodobně právě chléb, chutnají mi různé druhy a  pak také tvarohové buchty. Ale ty jím opravdu tak 2–3x do měsíce.

Klasický, poctivý český chléb je dnes často „utlačován“ zahraničními či „módními“ typy pečiva. Co myslíte, bude český chleba ještě někdy „in“?

Pevně doufám, že ano. I proto podporuji české pekaře nákupem jejich výrobků a jejich propagací – i v tomto rozhovoru najdete slovo „chléb“ velmi často!

Co si namazat na  chleba, když se chce člověk zdravě zasytit na co nejdelší dobu?

Tvarohovou nebo rybí pomazánku, třeba s česnekem či cibulí. To jsou „mazání“, která obsahují dostatek bílkovin a trochu tuku, který zasytí. Nejdříve budete hladoví po chlebu s medem nebo marmeládou…

Existuje nějaký „zaručený“ recept na  dlouhý a  zdravý život? A můžeme k tomuto ideálu dospět jen tím, že se budeme zdravě stravovat?

Dlouhý zdravý život je takový, kdy žijeme ve společenství nám milých a blízkých lidí, zabýváme se činnostmi, které nás baví, inspirují a jsou smysluplné pro nás i okolí, kdy pobýváme často venku, hodně se smějeme a hýbeme. Strava by nám měla jen k tomu všemu výše zmíněnému dodat kvalitní „palivo“, měla by být pestrá, kvalitní a vyvážená podle věku, pohlaví, zdravotního stavu a činnosti. Univerzální recept na „jídelníček pro dlouhověkost a štěstí“ neexistuje.

Můžete, prosím, něco vzkázat našim čtenářům?

Nepodléhejte reklamě ani tradicím, které jsou odtržené od vaší reality. Přemýšlejte vlastní hlavou a ptejte se těch, k nimž máte důvěru. Hodně zdraví a spokojenosti přeji a také kapku životního štěstí!