Chléb v citátech a pořekadlech

Nejen v lidové slovesnosti se to chlebem jen hemží – až by se chtělo říci, že se vše točí okolo něj. Najdete jej v písních i básních, pořekadlech i lidové moudrosti, citátech slavných i bezejmenných, kresbách na papyrech i knihách vázaných v kůži. Chléb odjakživa inspiroval nadané, motivoval hladové, sytil bohaté i nejchudší. Co také zaznělo na jeho adresu?

 

Se zmínkami o chlebu se setkáváme již od dob, kdy vznikly první kreslené a psané záznamy. Už stará obrázková písma obsahují oválné znaky inspirované kynutým chlebem. Také prastaré římské pravidlo „Chléb a hry“ odkazuje na nutnost dát lidem nejen jídlo, ale i zábavu.

Řekli o chlebu

O chlebu najdeme celou řadu zmínek v knize knih a své moudro nám zanechala i řada známých osobností, například:

  • „Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb.“ (Honoré de Balzac)
  • „Je velmi nesnadné uvažovat ušlechtile, když člověk myslí jen na to, jak si vydělat na chléb.“ (Jean Jacques Rousseau)
  • „Umění není chléb, nýbrž víno života.“ (Jean Paul)
  • „Sen je sůl bez chleba.“ (Ramón Gómez de la Serna)
  • „Dobrý vtip vydá za kus chleba a veselá mysl nahradí nejen pohár vína.“ (Gottfried Keller)
  • „Máš-li dva bochníky chleba, jeden prodej a kup si hyacint. Nasytíš tělo i duši.“ (Lao-c')
  • „Mnoho lidí na světě zoufale touží po kousku chleba, ale mnohem více je těch, kdo zoufale touží po malém kousku lásky.“ (Matka Tereza)
  • „Zlořečený je ten, kdo pro skývu chleba opustí pravdu.“ (Jan Hus)
  • „Duch tratí sílu, když starost o vezdejší chléb jej tíží.“ (Božena Němcová)
  • „Malé děti jedí chléb rodičů, velké jejich srdce.“ (Karolina Světlá)
  • „Chléb je veskrze věc spravedlivá, máslo ne vždy, jedincův kořistnický blahobyt nikdy.“ (Karel Čapek)
  • „Pravděpodobnost, že chleba spadne namazanou stranou dolů, je přímo úměrná ceně koberce.“ (Murphy ve své knize zákonů)

 

Z pořekadel a lidové moudrosti

U nás i jinde ve světě patří chlebu významné místo v běžném životě i osobním jídelníčku všech generací. Není tedy divu, že je středobodem řady přísloví, ať už jde o celozrnné pečivo se zdravou vlákninou, či jen o chlebovou placku:

  • „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“
  • „Nabídnout přátelství zamilovanému je jako darovat chléb žíznivému.“
  • „Chléb daruj každému, ale u každého ho nejez.“
  • „Odříkaného chleba největší krajíc.“
  • „Všude je chleba o dvou kůrkách.“
  • „Nejen chlebem živ je člověk.“
  • „Kdo se mnou chléb jíst nechce, s tím já koláče jíst nebudu.“
  • „Sůl na chléb, a ne chléb na sůl se dává.“
  • „Lepší doma krajíc chleba než v cizině kráva celá.“
  • „Muž se snaží, jak by chleba nabyl, žena se snaží, jak by muže pozbyla.“
  • „Chléb na cestě netíží.“
  • „Chléb za břichem nechodí.“
  • „Jez chléb a pij vodu, nepřijdeš na chudobu.“
  • „Chléb, cibule a svoboda jsou lepší než kuře, med a robota.“
  • „Nejlepší je dnešní maso, včerejší chléb a loňské víno.“

Chléb pronikl i do pranostik:

  • „Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jablka.“
  • „Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.“
  • „Pod sněhem chléb, pod deštěm hlad.“
  • „Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš sedláčku jídat chleba režného.“
  • „Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.“
  • „Když se hřiby mnoho v létě rodí, rok ten málo chleba plodí.“

I v dnešní běžné řeči se o chlebu zmiňujeme více, než bychom si možná byli ochotni připustit – jen si někdy všimněte, jak často uslyšíte něco podobného větám:

  • „Neváhal se rozdělit o poslední skývu chleba.“
  • „A potom došlo na lámání chleba.“
  • „To byl ale pěkně tvrdý chlebíček.“

Chléb je nám stále nablízku – ať už fyzicky, či v odkazech. A pokud je takový chléb navíc dobrý, křupavý a voňavý, prokazuje nám více služeb, než si často uvědomujeme.